Podzim

Tak jako podzim krvácí psím vínem
stáváš se na mém očním pozadí stínem
vrůstáš do korun stromů
prstokladem mollových tónů

můj loňský oblázku
v dlaních tě svírám
noc je plná mléka
zvonící lipka
křižovatka
čas tiká
mám počkat na lásku?

Do větví stromů píšu: nechci !
z jejich korun hlas šeptá: vem si !
Až naše bolest zapadne listím
kdo příjde po nás
aby ji očistil?