Má hlava
má hlava třeskem probuzená ze sna
se koulí prasklým vesmírem
těžká a zpitá mazlavým vínem
potkávám průhledný půlměsíc
co jsem to po něm vlastně chtěla?
indigem létat, stát se pannou ledovou
v zahradách s hořícími keři?
slétnout na planetu napůl kovovou
a řečí hedvábnou krmit mládě panteří?
jen probůh neudělat, co běžným zvykem je tu:
popravit na talíři další cigaretu
je nemožné nespálit si ruce
když dotýkám se Hélia
je nemožné proklát srdce
a sama v sobě zůstat sluncem
a sama v Tobě být pak vězněna